Navštěvníci teď tu bude spousta kritiky..Neboť musím dohnat resty a splnit sliby.

Jste HIV pozitivní

30. června 2010 v 10:57 | © Nariel |  Ze života
Nariel©Http://Tvorba-n.blog.cz
Ahoj, zdravím Vás. Mám pro Vás takové kraťoučké zamyšlení..

Dnes je těžké obstát v životních rozhodnutích. Spousta z vás, ale hledí na život tak naivně a myslí si, že se jich možné problémy a následky netýkají. Nikdo není nemsrtelný. S jedním možným zaváháním a špatným rozhodnutím, ale můžete ublížit i lidem kolem sebe, nejen sobě. Nepodceňujte proto onu chvíli, která je pro vás tak důležitá. Myslete dopředu a ne jen na ten krátký okamžik, možná se vám  to totiž stane osudným a již to bohužel nevrátíte.

***

           "Vaše testy bohužel nedopadly dobře, jste HIV pozitivní." Ta jednoduchá a prostá věta, která mi od základu změní život, mě zasáhla jako ostří dlouhého nože. V hlavě se mi ozvalo tisíce myšlenek a otázek, které neměly žádnou logiku. Pořád tomu nemohu uvěřit. Ty slova mi neustálé bubnují v hlavě jako strašlivá ozvěna. Nevěřícně čtu zprávu o výsledku testů, bojuji s touhou papír roztrhat. Nemám odvahu se doktorovi podívat ani do očí. Cítím, jak si mě znechuceně prohlíží a jak mě soudí.

Hledat odpuštění nebo vysvětlení. Na to už je bohužel pozdě, už to nezměním. Propásla jsem svou naději na dlouhý život, jen kvůli malé chybě zanedbatelného okamžiku. Který byl tehdy pro mě tak důležitý, že jsem nehleděla na možné následky. To se mi bohužel stalo osudným.
Bolest, beznaděj, konec. Přestávám bojovat a nechávám své obavy a beznadějné sny vytrysknout na povrch. "Kap, kap." Lékařskou zprávu zkrápí mé hořké slzy. Neochvějně brázdí po mé tváří a stékají na stůl. Nemohu zastavit. Třesou se mi ruce, hlas mi selhal..

"Chvíli Vás tu nechám o samotě." Řekně doktor a rychle opouští místnost.
S klapnutím dvěří, nechávám svou bolest vyjít na povrch. Nemám sílu, najít ani kapesník. Po chvíli se snažím uklidnit a pláč zastavit, nejde to. Zhluboka se nadechnu, je to k ničemu.
Slzy hořkého studu proudí dál, ale odpuštění ani vysvobození nenajdou. Proč jsem se nechala unést kouzlem okamžiku a nemyslela na možné následky. Svědomí je opravdu mocné. Užíral mě tak hluboký pocit viny. Jsem tak bláhová a naivní. Teď jsem změnila osudy více lidí. S tak velkým pocitem viny nemohu dál žít. Co jsem to za člověka. Kdo mi dal právo rozhodovat o životě a smrti. Už to zpět nevrátím. Co mám dělat?

Autor zamyšlení: ©Nariel
Nariel©Http://Tvorba-n.blog.cz
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Temprence Temprence | E-mail | Web | 30. června 2010 v 11:25 | Reagovat

Troufám si říct, že důležité je to, jak se člověk k dané novině postaví. Buď může skončit a nebo si řekne : "Ano, pokálíl jsem to. Ale nevzdám to."
I když ti zbývá jen pár dní, pořád můžeš žít. Můžeš dělat věci co jsi vždycky dělat chtěl. Nemusíš přece házet život za hlavu jen proto, že ti podkopl nohy.
I když mě se to mluví. Já netrpím žádnou smrtelnou chorobou. Na astma se neumírá...

2 *Emmgirl* *Emmgirl* | Web | 30. června 2010 v 13:08 | Reagovat

Souhlasím s Temprence. Je jen na tom určitém člověku, jak se k dané věci postaví..

3 Neliss Neliss | E-mail | Web | 30. června 2010 v 18:59 | Reagovat

Tempe sa vyjadrila dobre, mne zostáva len dodať, že si to krásne napísala...

4 Silver♥Rose Silver♥Rose | Web | 30. června 2010 v 21:52 | Reagovat

Ty jo, tak nádherně smutně a procítěně napsaný.. Normálně mi vhrkly slzy do očí, jako fakt. Máš svůj osobitej, skvělej styl psaní. Jen tak pokračuj:-) Píšeš skvěle;-)

5 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 30. června 2010 v 22:37 | Reagovat

[1]: To určitě s tím souhlasím pokud jde o jedince..Ale pokud nemoc roznáším už je můj postoj jiný:-(

[2]: JJ opět říkám, že jekaždý jiný..Ale nesmí ubližovat jiným.. :-?

[3]: JJ s Tempe souhlasím v určitém směru ;-) Díky :-)

[4]: To si neymslím, je to odfláknuté 8-) , ale děkuji.(Byla to pouze myšlenka)
Nepišu moc dobře, ale pracuju na tom :-x

6 Silver♥Rose Silver♥Rose | Web | 1. července 2010 v 10:17 | Reagovat

[5]:Ty nepíšeš dobře, ale Ú-Ž-A-S-N-Ě, beruško:-)

7 Megan Megan | Web | 1. července 2010 v 10:46 | Reagovat

Ou, impresivní... :-? Jen kdyby si to všechno uvědomovalo vícero lidí... :-( a pomýšlelo na možné následky... :-(

8 exosited exosited | Web | 15. července 2010 v 21:00 | Reagovat

Tak jsem se rozhodlo, že "tě" začnu číst :D. Když se dívám na tvou sebekritiku (komentář č.5), tak se nestačím divit, jak tohle o tom můžeš říct. I ten kousíček je lepší než leckterá kniha! Píšeš opravdu nádherně!

9 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 15. července 2010 v 21:09 | Reagovat

[8]: Tak to jsem ráda, že ses takto rozhodlo:-D
Nemám valné sebevědomí a z toho to bohužel plyne,ale pracuju na sobě:-)
Moc děkuji, ani nevíš jak taková slova pohladí po duši:-)

10 >Dein-Schmerz< >Dein-Schmerz< | Web | 11. října 2010 v 20:40 | Reagovat

To je úžasné! Takové emoce *nevěřícně čumí* :D Vážně je to hezky napsané. :-)

11 Kirkenitida Van der Wampire Kirkenitida Van der Wampire | E-mail | Web | 5. listopadu 2010 v 18:36 | Reagovat

Nauvěřitelně krásné :) Kdybch já takhle uměla psát :) Vážně SKVĚLÉ!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
tvorba-n.blog.cz
Layout©Nariel-2011/03|Font: Jellyka-Le grand saut; Bernard MT Condensed;
tvorba-n.blog.cz