Navštěvníci teď tu bude spousta kritiky..Neboť musím dohnat resty a splnit sliby.

Ukojení - naplněná touha..

17. května 2010 v 15:49 | © Nariel |  Ze života
Nariel©Http://Tvorba-n.blog.cz
Nariel©Http://Tvorba-n.blog.cz
Je jen na vás, jestli to uznáte jako můj prožitek nebo jen mou fantazii...

- tato povídka je jednorázová a zasazena  do rubriky ze života -

Je to takové slabší, ale musím vyzkoušet vaše reakce. Doufámže se podělíte o dojmy.
Pro purytány, nekamenujte mně, je to přirozené..

Ze začátku obyčejné, ke konci trošku  peprný spád

"Víš, mě se moc nechce."
Snažím se vymluvit své kamarádce Lindě.
"Ale bude to strašná legrace, pojeď. Bez tebe si to vůbec neumím představit. Budou tam skoro všichni, ty tam nemůžeš chybět."
Přemlouvá mě vytrvale Linda, abych s našimi spolužáky jela na výlet do vinného sklípku.
Nakonec, když na mě udělá psí pohled, jí podlehnu a slíbím, že teda pojedu..
"Dobře, Lindo přemluvila jsi mě."

Pár dní nato, přichází sobotní ráno a sním náš výlet. Sraz je na parkovišti u známého kina. Když se pomalu belhám na určené místo k autobusu, zdálky pozoruji rozřechtaný dav. Najednou mě přepadá pocit , že jsem udělala chybu. Než se stihnu otočit a uprchnout, má kamarádka Linda si mě všimne a běží mi s řevem naproti.
"Ahój no to je dost, že už jdeš."
"No jo, vždyť se odjíždí až za deset minut, mám čas."

Vrátím ji s úsměvem a nechám se obejmout a odtlačit k autobusu. Mám náladu pod psa, snažím se na oko usmívat, abych Lindě nezkazila náladu. Rozhlížím se kolem, ale znám jen asi 12 spolužáků. Další vytvořené skupinky nepatří k naší škole a tak zjišťuji u Lindy potřebné informace.

"Lindo já myslela ,že jede jen naše škola, půl lidí tady ani neznám." "Tobě se pořád něco nelíbí, je to snad dobře. Kdo se má pořád koukat na ty stejný výjevy z naší školy. Aspoň poznáme někoho nového." Hubuje mě Linda.
"Tak promiň."
A už jsem radši zticha a jen se rozhlížím. Najednou můj pohled upoutá přicházející kluk. Nemůžu se na něj přestat dívat. Míří ke skupince asi 6 lidí nalevo od autobusu. Všichni ho mile přivítají. Usměje se a začne si s nimi povídat.

Mě najednou přepadne taková zvláštní radost a snažím se nenápadně kluka omrknout. Je středně vysoký s průměrnou postavou. Má světlé vlasy, které jsou tak hezky přírodně rozházené, nepoužívá tužidlo ani gel, pomyslela jsem si pro sebe. Má světlé oči, netuším jaké barvy z té dálky to nejde poznat. Ale ten jeho úsměv, bože, dělají se mu dolíčky. Najednou mě vytrhne z obdivu onoho kluka hlas Lindy..

"Kam koukáš? Pojď jdeme zabrat pěkný místo."
Jako v tranzu následuji Lindu do autobusu. Sedneme si do předposlední řady nalevo. Mě Linda zatlačí k oknu. Ani mi to nevadí, snažím se nenápadně dívat na onoho kluka. Ten záhy i s kamarády nastoupí a sedá si napravo od nás, o řadu blíž k řidiči. Ani si mně nevšiml. Celou cestu do Mutěnic pozoruji jeho vršek hlavy. Nikdy jsem nebyla takhle naivní a bláhová, ale tohle mě úplně pohltilo. Nedokázala jsem si vůbec pomoci.

Ani nevím jak uběhla cesta, byla jsem totiž plně ponořená do svých úvah. Snažila jsem poslouchat Lindin hlas a srozumitelně ji odpovídat. Ale mé oči pořád ujížděli k vršku hlavy onoho kluka.

Nakonec jsme dorazili na místo. Všichni se s řevem tlačili ven s autobusu. My se dostali ven až mezi posledními.
Náš program dne zněl. Dopoledne procházka po Mutěnických vinicích s následnou přednáškou o výrobě vína. Po vydatném obědě pak měla následovat ochutnávka vína, která měla skončit až nad ránem, kdy nás opět vyzvedne autobus a zaveze zpět.

Celé dopoledne uběhlo strašně rychle. Ani při procházce či následné přednášce, jsem neměla možnost, podívat se na objekt svých zájmů blíž. Nechtěla jsem aby někdo věděl, že mě něco upoutalo, nejméně Linda. Protože Linda trpí přehnaným syndromem dohazování a její snažení končí vždy katastrofou. Tak jsem své pocity tutlala v sobě a snažila se chovat nenápadně..

U následného obědu se naše pohledy konečně setkaly. Osud nebo náhoda nás posadila tak, že jsme jeden na druhého dobře viděli.Snažila jsem se jíst, ale vždy mi oči ujeli jeho směrem. Když jsem opět zvedla hlavu, skoro mi zaskočilo. Naše pohledy se střetly, on se usmál a já mu úsměv oplatila. A tak naše hra pohledů nenápadně pokračovala.

Všichni se těšili na ochutnávku vína, až jim alkohol obohatí krev a přivodí pocit jedinečnosti. Tak jen co jsme se dostaly do sklepa. Začali hned všichni statečně ochutnávat. Linda už po pár skleničkách, lámala srdce přítomných pánů.

Já si vzala svou skleničku a sedla jsem si k baru, abych měla dobrý výhled. Pomaličku jsem usrkávala víno a pozorovala dění ve sklípku. Spolužáci začali vláčnět, zábava se rozjela s puštěním kazeťáku a začalo se tančit. Už jsem dopila třetí skleničku a šla jsem si pro další, trochu se mi zatočila hlava. Pocítila jsem zvláštní lehkost. Snažila jsem se dojít ke džbánu s vínem, ale nějak mi to nešlo. Svět se semnou houpal. Tak jsem se otočila směrem ven, než si udělám ostudu. Opatrně opíraje se o stěnu jsem vyšla ven na vzduch. Už se trochu zešeřilo "Páni to ale rychle utíká, úplně jsem ztratila pojem o čase." Pomyslela jsem si a mířila na lavičku
před sklípkem. Sedla jsem si a plně vdechovala čerstvý vzduch. Z trochou pohybu a čerstvého vzduchu se mi již hlava tak netočila.

Najednou nad sebou slyším hlas.
"Taky dáváš přednost čerstvému vzduchu?"
Zvednu hlavu a nevěřím svým očím, zrudnu, protože mě nenapadá kloudné slovo. Stojí tam on, rychle zamrkám nadechnu se a s úsměvem mu jen přikývnu. On jen stojí a prohlíží si mě."Rychle musíš něco udělat " pomyslím si.

Usměji se a poplácám dlaní místo vedle sebe a říkám.
"Mám ráda čerstvý vzduch, ale i milou společnost."
Naštěstí mé gesto pochopí a sedne si vedle mě. Nepřipadá mi ani trochu opilý. Představí se mi jako Jakub, já mu na oplátku řeknu své jméno. Začneme si spolu povídat o hvězdám a muzice. Naše konverzace je příjemná, povídáme si jako staří známí. Ani nevnímáme utíkající čas, obloha se zatemní a přejde v noc plnou krásné hvězdičkované oblohy.

Opět jeho hlas přeruší mé myšlenky.
"Nešla by ses projít?"
"Ano ráda." Rychle odpovím.
Chytí mně za ruku a pomalu jdeme vstříc noci.

Ujdeme asi nějakých 300metrů k vesnickému parku a sedneme si na zatemnělou lavičku. Jakub mě pořád drží za ruku.

"Je mi s tebou moc dobře a hezky se mi s tebou povídá."
"Tak to je vzájemný pocit."odpovím mu.
Nějak ze sebe nedokážu dostat nic jiného, přemáhá mě strašná touha po Jakubových rtech, tolik bych ho chtěla políbit.. Stisknu mu ruku a on se mi podívá do očí. Přisedne nebo spíše přisune se ke mně blíž. Pomalu přibližuje obličej k mému. Já pootevřu ústa a na jeho odezvu odpovídám stejně. Naše ústa se spojí, vdechuji jeho vůni, a slastně ochutnávám jeho měkké rty, nechci aby to skončilo. Ten pocit mě zcela ovládne, oplácím mu své polibky stejně vroucně. Do vášnivé hry našich úst zapojuji jazyk.
Tento okamžik spojení, byl jako elektrický výboj. Naše souznění zrychleného dechu a začínajících dotyků, otupila mé smysly. Chtěla jsem jen jeho, ať to neskončí. Mé prsty a dlaně hladily jeho obličej a pohrávaly si s jeho vlasy. jeho ruce byly však odvážnější, ale já mu šla svým tělem vstříc, nevadilo mi to. Bylo to příjemné. Tolik příjemné.

Zajel mi dlaněmi pod triko a blížil se k mým ňadrům, které byly uvězněny v podprsence..Té mě v rychlosti a znalecky zbavil. A jeho prsty už si nedočkavě hraly s mými bradavkami. Slastně jsem vzdychala a polila mně vlna vzrušení. Obkročmo jsem si na něj sedla . A i já s vými dlaněmi začala objevovat krásy jeho těla..měl pevné břicho a trochu zarsotlý a pevný hrudník..Přes kalhoty jsem cítila jeho erekci a ten pocit mě uspokojil. Cítila jsem jeho vzrušení..Naše touha se stupňovala. Nechala jsem s i vyhrnout triko a vzal má nadra do svých hladových úst, jemně kousal a sál mé ztvrdlé bradavky.
Bože taková slat, tisíce jiskřiček mi výřily v mé hlavě. Touha mě úplně ovládla seskočila jsem z Jakuba a klekla si. Rozepla jsem mu zip u kalhot a dolovala jeho tvrdý poklad, kterého jsem se nemohla dočkat až jej ochutnám..Vykoukl na mě pevný a velký z kalhot a já ho vzala do úst. Jemně jsem jazykem obkroužila jeho penis a pak ho slastně nasála. Jako by do mých úst patřil. Hrála jsem si a vychutnávala si hru mých úst a jeho tvrdého penisu a touha mě pohlcovala..Sem tam jsem okem na něj pohlédla,  viditelně si to užíval. Zrychleně dýchal. Já byla na vrcholu blaha. Najednou mě jeho ruce chytí za obličej a  donutí mě se na něj podívat.

"Jestli si se mnou takhle budeš hrát ještě chvíli, dlouho to nevydržím, toužím i po tobě. Pojď na mě prosím."
"Taky tě chci"
Neváhala jsem ani minutu, poslušně jsem si sundala kalhoty s jeho pomocí a obkročmo si na něj sedla..

Jeho penis si sám našel cestu do mé vzrušené a připravené jeskyňky touhy..která na něj nedočkavě čekala. Jakmile jsem ho měla v sobě, byl to nepopsatelný pocit naplnění..spojilo nás kouzlo a pocit potřeby. Byl to tak krásný pocit. Začala jsem stahovat svaly a pohybovat se nahoru a dolů, někdy rychleji někdy pomaleji..Jakub se zmocnil mých ústa tak vášnivě a divoce, ale přitom tak zvláštně jemně. Nádherně líbal. Jeho ruce hladily mé boky a zadeček..Obkroužili i má ňadra. Byl tak neskutečně sladký. Naše touha nabírala na síle a přála si ukojení. Naše těla spolu tančily tanec vášně a mé pohyby nabíraly na síle. Jakub mi pomáhal určovat tempo když mě chytil za zadeček. Přišlo to tak nečekaně a s takovou intenzitou.Ten pocit nás zcela zaplavil, na chvíli jsme byly oba spolu v nepopsatelných víšinách. Na chvíli se mi udělala i tma před očima. Zprudka jsme oddechovali. Byla to nepopsatelná chvíle.

Jakub mě obejmul a ještě jsme tak nějakou chvíli v této pozici zůstali. Byla mi trochu zima, ale v té chvíli mi to bylo úplně jedno. Jakub se na mě usmál a políbil mě..
"Honem pomůžu ti se obléct, musí ti být zima."
Poslušně jsem se nechala obléct. Jakub mě chytil do náruče a posadil si mě na klín.
"To byl ten nejhezčí večer co jsem kdy prožil. Ani jsem v tohle nedoufal, ale moc jsem po tobě toužil. Od té chvíle co jsem zachytil tvůj pohled, jsem tě nemohl dostat s mysli."
Já celá blažená nad jeho slovy mu dala svou odpověď fomou polibku..

 A vduchu mě napadla myšlenka..máš asi nového přítele.. Zbytek večera  i cestu autobusem domů jsme strávili spolu. Nedokázali jsme se rozdělit. Vyměnili jsme si telefonní čísla..

Jak už to v pohádce bývá jestli neumřeli chodí spolu dodnes..

Tvůrce: Nariel


Zákaz kopírování a vydávání za své!!



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 17. května 2010 v 16:05 | Reagovat

Juj teď jsem si to přečetla a je to suché..tak doufám že to omluvíte... ;-)
Někdy se něco podaří jindy ne..
Ale na většinu z vás je to stejně dlouhé..:-D

2 Temprence Temprence | E-mail | Web | 17. května 2010 v 17:42 | Reagovat

Je to krásný. Používáš spousty a spousty náherných přirovnání a hraješ si slovy jako zkušená pisatelka. některá spojení se mi opravdu moc a moc líbí, ale to už jsem říkala. Co víc na to říct? Asi nic, jedním slovem - je to nádhera.
(No a co, že to není jedno slovo :-D )

3 *EMOgirlEMO* *EMOgirlEMO* | Web | 17. května 2010 v 17:50 | Reagovat

To je dokonalé! Já nemám slov!! :) Kdybych jen tak uměla psát! Nádhera!!! ;)

4 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 17. května 2010 v 17:59 | Reagovat

[2]: Moc děkujů. To mě strašně potěšilo..
(víc slov je jenom dar..)
[3]: Děkujů..vždyť umíš!! ;-)

5 *EMOgirlEMO* *EMOgirlEMO* | Web | 17. května 2010 v 19:38 | Reagovat

[4]: Nemáš vůbec zač! :) Jinak kdy se dočkám něčeho dalšího?? O:-)
Je to dokonalé! Vážně nádherně napsané! :))

6 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 17. května 2010 v 19:45 | Reagovat

[5]: Díky úplně se rdím, mám co dohánět je tam pár chyb,ale myslím že v celku se to ztratí..
Pracuju na tom, ale teď mě spíše drásá nervy stoupající voda:-(
Takže móžná napíšu něco jako "vodní svět" nebo myslíš ten erotický podtext:-D?? pokud se to bude líbit přidám..snad co nejdřív:-)

7 *EMOgirlEMO* *EMOgirlEMO* | Web | 17. května 2010 v 20:02 | Reagovat

[6]: Tak mě je absolutně jedno co. :D Protože všechna Tvá tvorba je úžasná! :)
Jinak nemáš icq? Má úchylka, mít všechny své oblíbené lidičky z blogu na icq. x) :D:D O:-)

8 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 17. května 2010 v 20:09 | Reagovat

[7]: Jj napíšu ti ho na blog.Ale jinak ho mám i v rubrice admika v kontaktech:-)
Taky budu ráda když budu mít ICQ tak milého návštěvníka:-)

9 Megan Megan | Web | 18. května 2010 v 19:50 | Reagovat

Tož, dobré. Opravdu dobré. Možné tomu chyběla taková jakási maličká jiskřička, kterou ani vcelku nedovedu popsat, ale jinak je to napsané opravdu úžasně. Jo, tady je vidět, kdo má talent :-) .
Jsi fakt šikovná. Moc hezky napsané :-)

10 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 18. května 2010 v 19:53 | Reagovat

[9]: Děkujů taky jak jsem si to po sobě četla mi něco chynělo, ale třeba to do příště najdu:-)
Možná to byl strach, že čtenář dostane infarkt tak jsem se fržela zpět:-D
Moc děkují..

11 Pussyfoot - Alice Pussyfoot - Alice | E-mail | Web | 18. května 2010 v 20:31 | Reagovat

no musím říct je to úžasný...kéž bych taky takhle uměla popisovat povídky ;-) fakt Nádhera ;-)

12 Nariel Crash Nariel Crash | Web | 18. května 2010 v 20:34 | Reagovat

[11]: Nepodceňuj se..taky máš tvořivé nadání.. a děkujů ;-)

13 Lowiska Lowiska | Web | 19. května 2010 v 22:00 | Reagovat

To bylo úplně úžasné! Vtáhlas mě do děje a centra dění-zas a jako vždy :-D Rozmanitě se vyjadřuješ, není to jen pár přídavných jmen a slov, máš velkou slovní zásobu. Nádhera ♥

14 wedding dresses cheap wedding dresses cheap | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 12:01 | Reagovat

I consider something truly interesting about your weblog so I saved to bookmarks.
http://www.movedress.com/prom-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
tvorba-n.blog.cz
Layout©Nariel-2011/03|Font: Jellyka-Le grand saut; Bernard MT Condensed;
tvorba-n.blog.cz