Navštěvníci teď tu bude spousta kritiky..Neboť musím dohnat resty a splnit sliby.

Wardfordský příběh - Světlo naděje II.Kapitola

9. dubna 2010 v 14:18 | © Nariel |  Wardfordský příběh
Zdravím vás milí čtenáři. Uvolněte se a nechte se pohltit poutavým, ale smutným a zároveň šťastným podmanivým.. příběhem z Wardfordského panství...
II.Kapitola

    Když Simon dojel domů, přemýšlel jestli to říci Marlen, trochu se bál aby se k dítěti neupnula,
aby jej pak nemuseli vrátit rodičům. Ale i pro něj bylo pozdě. To nevinné stvoření ho naplnilo novou silou a nadějí. Neváhal a šel do ložnice, spící dítě položil na svou stranu postele.
Potichu došel na druhou stranu, kde Marlen na boku spala.

    Díval se v šeru pokoje na její obličej, usmál se sám pro sebe.
"Marlen, ztratila ses  mi, a jsi pořád tak nevinně krásná, nehodlám kvůli té bolesti ztratit i tebe. Tolik jsme se upřímně milovali nechci na tom nic měnit, toužím po tobě i tvé lásce. Dej nám novou šanci, prosím."
A jemně Marlen políbil. Tu už sice Simon vzbudil jak otevřel dveře, ale to věděli oba, tolik ji zahřála ta upřímná slova. Dlouho manžela takhle neslyšela a ani ona ho nechtěla ztratit, hluboce jej milovala, ale bolest ji svedla na zcestí. Začala mu tedy polibek vracet a rukou ho jemně pohladila po tváři a přitahovala ho k sobě. Když se do hry zapojily jejich jazyky. Simon začal nad sebou rychle ztrácet kontrolu, tolik se s Marlen chtěl pomilovat, tolik mu to chybělo. Stálo ho velké úsilí se od ní jemně odtrhnout:
" Marlen počkej, ani nevíš jak by se s tebou rád milovat, chutnáš tak sladce. Ale něco ti musím říct a ukázat."

     Marlen sice byla trošku zklamaná, ale uviděla v Simonových očích upřímný zájem, tak ho pohladila po tváři a nastražila uši.
" Tak povídej." "Dneska mě jako obvykle vzbudila noční můra.."
" Ty máš noční můry? Proč jsi mi to neřekl?"
" To není důležité Marlen, o tom si promluvíme později, teď jen poslouchej. Jedině divoká jízda na koni mi vyčistí mysl, tak jsem se jel jako obvykle projet, ke kopci směrem na východ. Zničehonic jsem na kopci něco zahlédl, když jsem přijel blíž, hořel tam starý kočár, bez koní a nikde ani živáček. Zdálo se mi že jsem něco zahlédl, nějaký pohyb, ale pak nic. A na druhé straně jsem pak objevil toto."
Zvedl se a šel na druhou stranu pro spící dítě, zvedl ho a nesl k Marlen.
" Našel jsem tam dítě, je to holčička. Slíbil jsem jí, že ráno zjistím, co se tam stalo a najdu její rodiče. Ale do té doby bych byl rád kdyby ses o ni postarala."
"A říkáš mi to s těmi otazníky v očích, aby mi bylo jasné, že se na ni nemám upínat, že možná najdeš její rodiče. Simone bolest ze ztráty Daniela mě připravila o rozum to přiznávám. Ale byla jsem matka a o to dítě se postarám, až se objeví její rodiče, vrátíme jim ji zpět. Nikdy bych vědomně nepřipravila to dítě o rodiče, kvůli své bolesti."
Simonovi spadl kámen, ze srdce, je to opět ta Marlen..
"Miluju tě" Podal ji uzlíček se spícím dítětem a odešel se slovy..
" Jdu najít pár chlapů a trošku se tam porozhlédneme, zatím se tu mějte pěkně.."
"Taky tě miluju."
Stačila mu říct než zavřel dveře.

     Simon vzbudil osm mužů ze své družiny a jeli podrobně prozkoumat místo na kopci. Jeho muži z družiny se ani neptali, proč je tak brzo vzbudil a co to má znamenat. Prostě měl jejich respekt a všichni pochopily že proto měl důvod. Jak vyjeli z hradu, popsal jim co zažil a viděl, obeznámil jim že jedou podrobně prohledat to místo, aby přišli na to co se stalo.

    Marlen opatrně položila batole na postel a vybalila ji ze Simonova pláště. Holčičku si pořádně prohlédla, jestli není zraněná, či nemá modřiny, nebo jiná zranění. Nic nenašla, holčička vypadala zdravě. A hrátky se jí moc líbily. Marlen se starého plátna vytvořila plenku a našla jí nějaké oblečení.
" No jakpak ti říkají,co? To mi asi nepovíš že ?" Pak zamířila do kuchyně, aby mohla holčičku nakrmit.

Pokračování příště...


Volná diskuze...

Tvůrce: Nariel

Zakázáno Kopírovat!!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Neliss Neliss | E-mail | Web | 9. dubna 2010 v 15:17 | Reagovat

Také zatiaľ bez výrazné deja, ale baví ma to. :)

2 Nariel Nariel | Web | 9. dubna 2010 v 15:26 | Reagovat

[1]: No co už, bohužel na akci přijde, trochu později. Ale kdo si chce počkat dočká se..
(Teď se skládájí možnosti v mysli čtenářů co by a kdyby, ale někdo se nerad o své dojmy dělí..)

3 Nariel Nariel | Web | 9. dubna 2010 v 15:27 | Reagovat

[1]: Ale moc díky že se ti to i přesto líbí ;-)

4 Lowiska Lowiska | Web | 9. dubna 2010 v 15:47 | Reagovat

No já jsem nadšená! Tohle je přesně příběh podle mého gusta, píšeš to skvěle, s takovým citem a grácií, až mě to skoro dojímá :-) Sice se ještě skoro nic nestalo, ale to určitě přijde. Vážně, líbí se mi to ;-)

5 Nariel Nariel | Web | 9. dubna 2010 v 16:08 | Reagovat

[4]: Moc díky za upřímný názor ;-)

6 Mety Mety | Web | 10. dubna 2010 v 10:56 | Reagovat

Ahoj, moc děkuju za tvůj komentář v mé návštěvní knize :-) Ikonku ráda vyměním, na tvém blogu totiž nejsem poprvé :-D
Jen jsem se chtěla zeptat, jestli bych si tvou ikonku nemohla o trošku zmenšit na nějaký klasičtější rozměr?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
tvorba-n.blog.cz
Layout©Nariel-2011/03|Font: Jellyka-Le grand saut; Bernard MT Condensed;
tvorba-n.blog.cz