Navštěvníci teď tu bude spousta kritiky..Neboť musím dohnat resty a splnit sliby.

Wardfordský příběh - Světlo naděje I.Kapitola

8. dubna 2010 v 19:02 | © Nariel |  Wardfordský příběh
   Zdravím vás milí čtenáři. Uvolněte se a nechte se pohltit poutavým ale smutným a zároveň šťastným podmanivým.. příběhem z Wardfordského panství...
I.Kapitola

    Noční klid, proťal zoufalý výkřik, a duše mladého následníka trůnu Daniela se vznášela nad vzlykajícím tělem matky, která objímala svého syna a nechtěla ho vydat spárům smrti. Tolik se ho snažila zachránit, když přišla ta zákeřná horečka, zaprodala by duši ďáblu, jen aby její jediný desetiletý syn Daniel znovu běhal po hradu. Nespala několik dní, vyměňovala Danielovi obklady, nutila ho jíst a mluvila na něj. Ale Daniel byl již v moci horečky a blouznil tak, že svou matku ani nepoznával. Ta se snažila být silná, ale s posledním výdechem syna ji opustily všechny síly, z marného boje o záchranu dítěte. Omdlela vyčerpáním a žalem. Neměla po boku ani svého muže Simona. Ten byl na obchůzce panství, před začátkem sklizně, daleko na konci jejich území. Jen co Daniela před třemi dny zachvátila horečka, poslali za ním posla. Ale hrdý otec nedostal bohužel možnost se ze synem rozloučit.

     Přijel až den po Danielově smrti na zcela schváceném koni..Hnal se chodbami do jeho pokoje. Všichni sloužící, které potkal na chodbě sním soucítili. Byl to hodný, spravedlivý a rozumný pán, leč v této chvíli mu nebylo pomoci. Dostal ránu osudu, kterou mu nikdo nepřál. V pokoji našel na posteli ležet svého syna, byl čistě oblečený a učesaný připraven na rozloučení. Jeho matka stála u postele a zcela bezmocně držela Daniela za ruku. Jen co její manžel rozrazil dveře, viděla i jeho bolest v očích když spočinul na ležícím synovi. I jemu se zaleskly oči, když běžel ke své ženě a drtil ji v zoufalém obětí. A takto skončilo štěstí na Wardfordském panství…

     Pán i paní chodily po panství jako bez duše, i jejich vzájemná láska začala mít trhliny. Bolest ze ztráty jediného syna byla silnější. Nemohli k sobě najít cestu, ač se snažily zvládat bolest každý po svém. Paní domu Marlen se jako robot pustila do úklidu hradu a zvelebování zahrady. Pán domu Simon svou zlost vybíjel zběsilou jízdou na koni, a tréninku s mečem do vyčerpání. Takhle monotónně začal ubíhat čas, láska manželů se stala povinností, bez gest a projevů náklonnosti.

     Simon svým neustálým tréninkem zatěžoval své pevné tělo, ale v noci se mu nedostávalo klidu, začali ho trápit noční můry. Jedné úplňkové noci, kdy ho ze spánku zase vzbudil naléhavý hlas syna.
"Tati, tati kde jsi" Se posadil zcela zpocený na posteli:
"Co se to se mnou jen děje, proč to pořád tak bolí?" Oblékl se a jako obvykle šel zahnat noční můru, jízdou na koni…
    
  Jel na svém statném černém hřebci, splýval s jeho tělem ve stále rostoucí rychlosti a jeho mysl se začala uklidňovat. Nasál nosem studený noční vzduch, až se mu zatočila hlava. Bojoval v mysli se svými vzpomínkami a bolestí, která ještě zákeřně útočila na jeho srdce.
"Marlen, bože ztratila ses mi, kam až jsme to nechali zajít?"
Najednou jeho myšlenky vyrušil záblesk světla na obzoru, a vzápětí se na kopci objevil oheň. Nasměroval koně tím směrem a rychle se blížil k sílícímu požáru. Jakmile dojel na dohled, poznal obrys kočáru, ale bez koní. Kočár byl polozbořený a celý hořel. Objížděl kočár dokola a hledal smysl toho co viděl.
"Kočár bez koní, nikde nikdo, od čeho ten kočár chytil, co se tu sakra stalo"
Najednou koutkem oka zachytil nějaký pohyb,ale když se podíval tím směrem nic neviděl.
"Že by zvíře?"
Jel tedy blíž, ale nic. Dál vlevo stranou od požáru na druhé straně než stál, zahlédl na zemi něco světlého a hýbalo se to. Sesedl z koně a utíkal k tomu. Pod přikrývkou tam leželo malé nahé batole. Simon hleděl na dítě jako na zjevení a nemohl uvěřit vlastním očím.
"Co to má znamenat? Haló, je tu někdo?"
Zmateně se rozhlížel kolem. Ale neměl pro tuto situaci logické vysvětlení. Dítě zabalené jen do lněné přikrývky na Simona okouzleně koukalo a třeštilo na něj svá teplá čokoládová kukadla. Usmívalo se a natahovalo k němu své malé ručičky.

     Simona přemohla síla to dítě pochovat. Svlékl si svůj plášť, zabalil do něj batole a přivinul si ho k hrudi.
"Neboj se neublížím ti, ráno se tu porozhlédnu a zjistím co se tu stalo. Najdu tvé rodiče."
Ditě se u Simona cítilo v bezpečí , položilo svou hlavičku na jeho pevnou hruď a usnulo. Simon uchvácen kouzlem okamžiku, chvíli je stál a nechal se unášet tou příjemnou tíhnou na jeho rukou a pořád se snažil rozhlížet kolem. Ale byla zatím moc velká tma, aby něco viděl, nemohl tu ani s dítětem čekat do rozednění, mohlo by onemocnět. Tak nasedl na koně a opatrně, zatížen živým nákladem, se vracel k hradu.
    Ohromného,statného jezdce s upřímným pohledem, který se vzdaloval od hořícího kočáru, sledovaly dvě vyhasínající oči, naplněné nadějí....

pokračování příště

Volná diskuze..

Tvůrce: ©Nariel

Zakázáno kopírovat!!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Neliss Neliss | E-mail | Web | 8. dubna 2010 v 19:17 | Reagovat

Úchvatné. Tak precítené... Máš talent. Chvíľu som napäto čakala na nejaký prízrak, ale bude to reálne však? To je jedno, pri tvojom štýle písania môže byť žáner akýkoľvek a ponorím sa do toho. Myslím, že si dieťa nechajú... Snáď.

2 Nariel Nariel | Web | 8. dubna 2010 v 19:24 | Reagovat

[1]: Díky jsem ráda, že ten cit z toho sálá...
No nikdy nevíš, nemusí to být až tak reálné:-D Uvidíme ;-)
Jsem ráda že ses do toho vcítila, je to pro mě velká odměna...

3 ☆Buffy ☆Buffy | Web | 9. dubna 2010 v 8:27 | Reagovat

Tak to mě totálně dostalo.Je to moc krásný.Nariel až to vyjde jako knížka zamlouvám si u tebe 1 kopii :-D

4 Verča Verča | 28. listopadu 2011 v 14:41 | Reagovat

Je to krásně sepsané, máš pěkný styl, prostě nemám co dodat. Je to prostě Božííííí.... :-D

Doufám, že se snad jednoho dne alespoň nepatrně vyrovnám tomu, co je napsáno v této kapitole... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
tvorba-n.blog.cz
Layout©Nariel-2011/03|Font: Jellyka-Le grand saut; Bernard MT Condensed;
tvorba-n.blog.cz