Navštěvníci teď tu bude spousta kritiky..Neboť musím dohnat resty a splnit sliby.

Práce , práce a zase práce

2. srpna 2012 v 10:08 | © Nariel |  Bla bla
Ták jsem se dušovala jak to tedy rozjedu a zase jsem strašlivě pozadu. Zavařovací mánie..Letos se nám toho na zahrádce vyklubalo tedy hodně. Už mi z toho zavařování a marmeládování hrabe:-(
Pak jen když jsem na PC kontroluju slevy plenek a mléka, hledám levné hadříky a boty, čas utíká jako blázen. Tak budu se snažit polepšit a udělat kritiku na zbylé zájemnce ze seznamu.
 

Kritika pro Polgaru

20. července 2012 v 9:33 | © Nariel |  Kritika
Další odvážlivec na seznamu je Polgara znám ji z jejího předchozího blogu
http://ivi-pol-zub.blog.cz , teď přesídlila na http://polgara.pise.cz/
Polgara chce znát celkový názor na blog svou psanou a fotografickou tvorbu ..
Tohle je pouze můj názor, nemusí se shodovat s vaším náhledem. Každý vnímame jinak, tohle není ospravedlnění, pouze vysvětluju.
klik celý článek

Kritika pro terku

11. července 2012 v 17:28 | © Nariel |  Kritika
Další odvážlivec na seznamu je Terka
Terka chce znát celkový názor na blog a svou tvorbu. Terka je 14letá blogerka,tak určitě bude spíše zajímat tuto věkovou kategorii.
Tohle je pouze můj názor, nemusí se shodovat s vaším náhledem. Každý vnímame jinak, tohle není ospravedlnění, pouze vysvětluju.
klik celý článek
 


Kritika pro Gabriellu

9. července 2012 v 10:27 | © Nariel |  Kritika
Další odvážlivec na seznamu je Gabriella
Gabriella chce znát celkový názor na blog a a svou fotografickou tvorbu ..
Tohle je pouze můj názor, nemusí se shodovat s vaším náhledem. Každý vnímame jinak, tohle není ospravedlnění, pouze vysvětluju.
klik celý článek

Uplynulo hodně vody a času

9. července 2012 v 10:26 | © Nariel |  O blogu
Zdravím návštěvníky na tomto zapomenutém blogu, který ustal mými mateřskými povinnostmi. Ale moje dušička potřebuje trochu blogování, takže utrhnu nějaký ten časík a opět pomalu blog rozjedu.
Vím, že v dnešní době vedou facebook a badoo a twiter či co ještě. Ale doufám, že se ještě najde někdo kdo na blog nezanevřel.
Každopádně já-maminka potřebuji trošičku relaxu a psacího slova..neboť z dětského jazyka už mi hrabe a za chvíli budu umět jen "Jak dělají zvířatka".
Tak prosím o trochu trpělivosti a určitě zmáknu svoje resty a blog se trochu pohne. Tak se zatím mějte.
Nariel

Jak neutrácet..

18. března 2011 v 10:48 | © Nariel |  Bla bla
Ahojte všem, kteří ještě potom všem zavítají na tento blog. Chtěla jsem to opět rozjet. Ale zase nastaly jiné povinnosti. Z důvodu že nejsem již pracující, ale užívám si čekání na mateřství doma, jsem otevřela pandořinu skřínku nakupů.
Nění vůbec jednoduché vše pro prcka doladit. Bez nároku na porodné, sehnat celou výbavu za rozumnou cenu je šíleně těžké. Na prckovi šetřit nehodlám, ale u mě je to již horší. Přibírám a šatník se velmi zmenšil:-( navíc kosmetika na strie a zpevnění taky sakra není zadara.Ale co už..

Obýhám obchody a internet jak urvanej vagón a snaším se pořídit vše co nejlevněji. Ale tím pádem to zabere čas. nevěřila bych že jako ženská začnu nenávidět nákupy. Kéž bych se dočkala chvíle, kdy vejdu do obchodu a nebudu hledět na cenu, ale prostě si koupím co potřebuji (toho se asi nedočkám)...

Tak abych neskončila u známého přísloví "Přebírat tak dlouho, až přeberu":-(
K fotečkám svého bříška jsem se zatím nedostala, ale určtě si to nenechám ujít, čím větší bříško tím líp:-D

Tak a jen co vyřídím nerealizovatelné nákupy, budu muset zapojit svůj um a něco ušít a vyrobit doma.Takže další práce.Obrousím a nařežu dřevo na přebalovací pult. Spontuju a natřu. Ušiju nějakou pěknou deku a spací pytel. To jsou teď ty hlavní věci který potřebuju vyřešit. Jdu prohlédávat skříně na materiál.
Tak se tu mějte zdraví kutilka a švadlenka Nariel
PS: Kdyby jste někdo měl číslo na kouzelnýho dědečka, nebo Aladinovu lampu či kouzelný prsten...dejte mi prosím echo:-)

Opět provoz

2. března 2011 v 10:13 | © Nariel |  Bla bla

Ano zdravím vás mí návštěvníci. Opět pár mých kecíků, které ale s jistotou mění i situaci.
Včera jsem ukončila pracovní poměr, rostoucí bříško a zvětšující se nervy a zátež, již neprospívají mému miminku. Každopádně dobrá věc pro mě a můj blog. Mohu se tak soustředit na sebe a na to co mám ráda. Takže se to tu brzy vrátí do starých kolejí.
Hodně z vás čeká na mou kritiku, tak se v brzké době konečně dočkáte. I můj blogísek si zaslouží nějaký nový kabátek, tak mu udělám radost.
Jsem natěšená na vaši tvorbu, prohlížela a přočítala jsem ji jen velmi zběžně. Tak teď vše napravím a zasypu vás kupou upřímných komentářů.
A na oplátku nabídnu něco já vám. Tak vám děkuji za přečtení menší zprávičky. Teď už jsem seznámení s mou situací a mě čeká práce.
Tak na brzkou shledanou..
Nariel.

Pohlaví je jisté..

15. února 2011 v 18:39 | © Nariel |  Bla bla
Ahojky, zdravím všechny po strašlivě dlouhé odmlce. Ale myslela jsem si jak nejsem silná, ale bohužel s nástupem do zničujicí práce, navíc v mém stavu, jsem se šeredně zmílila.

V práci makám na víc jak 100% a doma pak jen spím. Zanedbávám všechno, internet, tvorbu domácnost. Velice se za to omlouvám. Doufám že se vše změní až ukončím pracovní poměr. Což s mým rostoucím bříškem nebude dlouho trvat.

V práci jsem jak nějaká "modla", všichni mi sahají na mé bříško a  s nesmírně uvolněným a překvapeným výrazem si užívají kopání mého akčího miminka. Zatím to ještě nejsou žádné velké kopance, ale prostě je to již cítit. Ha užívám si to já, mé kolegyně a kolegové z práce, ale má drahá polovička má zatím velkou smůlu.

Když má ruku na bříšku, jeho tatínek, mimísek nespolupracuje "No není to k vzteku?!:-)" Ale naštěstí to moje drahá polovička bere velmi sportovně a věří že si mimísek pro něj nechává v záloze něco lepšího.

Je to opravdu nádherný pocit.  Ikdyž jsem v pracovním nasazení, své tělesné a duševní změny si velice užívám. Chtěla bych vám to popsat, ale nenacházím přesná slova. Necítím se sama, a jsem tak zvláštně plná. Věčně si hladím bříško a s mimískem si povídám. Pouštím mu hezkou hudbu a čtu mu. je to velmi , opravdu velmi zvláštní pocit. Mám ochranitelský i zranitelný pocit. Září mi oči a pořád se něčemu usmívám. Navíc teď již vím, co to bude..Tak se velmi těším až mě přepadne nákupní horečka.

Nechám vás chvíli v napětí, a ten kdo bude chtít...může tipovat. Teď mě zachvátil takový zvláštní problém, jak vymyslet to správné jméno. České, energické a přesto nečím zvláštní. Je to velmi těžký úkol...to teď momentálně, řeším, aby jste tedy byli v obraze...

Nachystám pro vás pak nějaké fotečky a filmeček. Mám totiž v plánu se s mým bříškem zvěčnit. Ještě chviličku počkám, ať si někdo nemyslí, že jsem obtloustlá a pak se do toho pustím. Moc se na to těším..

Tak se teď momentálně loučím, protože mimísek dává zabrat mému močovému měchýři a brzy naviděnou.

Nariel


Kleopatra a bolavé nohy

20. prosince 2010 v 18:37 | © Nariel |  Bla bla
Tak omlouvám se všem, kteří na mě čekali v neděli na ICQ. Ale opravdu jsem nebyla schopná, zvednout se z postele.Byla jsem totálně unavená a necítila jsem chodidla a ptáte se proč ?

No tak vám napíšu o naší sobotní akci. (Jeli jsem s podnikem (dámská jízda) na muzikál Kleopatra do hlavního města Prahy, do né moc kulturního divadla Brodway..(neuražte se ale lidičky byla jsem tam poprvé a trošku mě to zklamalo. Ženské před sebou jsem chtěla ukroutit hlavu, protože jsem nic neviděla, ale o tom až za chvíli.)

Z domu jsem vyrazila časně ráno neboť nám vlak vyjíždel v 8:00 hodin ráno. Jenže už ve vlaku pěkná rána..Stáli jsem na chodbičce půlku cesty. Myslela jsem, že mě omeje. Nakonec jsme se v Pardubicích mohli usadit a mé tělo zalila vlna úlevy. V Praze jsme navštívili, co jsem mohla nachodit. Tož ženský no, obchody..blbůstky...káva a drby...(Ale sníh a povrch kostiček nedělal mým nožičkám vůbec dobře.Musela jsem vyrovnávat a šourat se pomaličku drobnými krůčky jako gejša.) Když jsme si dávali ve dvě oběd, už jsem myslela, že se nezvednu ze stoličky. Ale byla jsem okouzlená tím co jsem viděla, takže jsem zatla zuby a užívala si výletu.

Samotný muzikál, mě až tak neohromil. Divadlo na mě nepůsobilo tím divadelním dojmem. A sedadla nebyla za sebou dostatečně vyvýšená. (Och vím že je to bývalé kino, ale  hlava předemnou prostě nepatřila do programu.) Celé představení jsem koukala na hlavu před sebou, navíc paní byla docela neposedná a já co se dělo ve středu pódia vůbec neviděla, ještě že aktéři chodili po jevišti. Ani nevíte jak jsem zatínala pěsti, abych paní na tu hlavu nakonec nešáhla a neukroutila jí. Takže celkový dojem hlasu Nývltové mě opravdu přesvědčil. Sytý, plný a výšky i hloubky zmáknuté. Ale co mě absolutně dostalo a ohromilo byl výkon nesmějte se, Hada (Hadice) v podání Glorie Fricové. Ta dostala jedničku s hvezdičkou za svůj výkon. Nebyl jí vidět obličej ani nezpívala, ale dokázala mě absolutně upoutat svým baletním výkonem a kreacemi. Neskutečné...
Z celé Kleoptary mám tedy zážitek na bolavé nohy a charismatickou hadici...

A ještě se zasmějeme nad cestou domů. Tak dorazíme na vlak, ten nám měl jet 21:17 no již 21:06 naskočilo 10min zpoždění..Stáli jsem před tabulí a zírali na obrazku až naskočí nástupiště. protože bych opravdu vraždila kdybych zpáteční 3 hodiny měla stát. Jenže nástupiště naskakovaly ale né k našemu vlaku. Navíc se začaly kupit davy lidí, fakt opravdu davy!!! Zpoždění nakonec 30 minut a lup naskočilo nástupiště..Celý dav najednou začal sprintovat a mě polilo horko. Měla jsem takový strach, že kolegyně ztratím z očí a tak prchám co mi síly stačí, div že jsem mimíska nevytřepala.
Nakonec když jsme doběhly na nástupiště čekaly jsem na vlak dalších 10 minut.Grrr. Jak vlak přijížděl modlila jsem se ať jsou dveře blízko nás.."A ještě říkám kolegyním, koukejte na místenky, ať nezabere kupé, již obsazené.."Když vlak zabrzdil, chlapi getlemani vymřeli, div že mě neušlapali. Ale to mi došla trpělivost a mé slušné vychování šlo k šípku. Zapřela jsem se a vší silou do toho neadrtálce vrazila a říkám mu. "ženy mají přednost!" Ani jsem nečekala na jeho reakci a nastoupila do vlaku. Holky na mě mávaly s kupéčka a mě tekly slzy radosti, že budu sedět. Bez pohledu zalezu do kupé a sednu. Ale co najednou neuslyším, buší ženská na dveře a křičí že tam má místenky. Myslela že dostanu infarkt. Ještě že jsem se rozdělili na skupiny a druhá skupina naštěstí taky zabrala místa k sezení. Tak jsem tři hodiny ve vlaku rozebírali muzikál a já koukala jak jedna kolegyně vedle druhé odpadá a jak dřímají, ale vůbec se mi nechtělo spát. Domů jsem dorazila skoro ve dvě hodiny ráno. Celou neděli jsem nevylezla z postele, neboť mi nesloužily nohy...Tak se prostě omlouvám..někdy příště pokecáme..

Nariel.

Mění se postupem času

4. prosince 2010 v 18:57 | © Nariel |  Blog.cz
Nemohu začít jinak než, má oblíbená kniha nejde specifikovat. Bylo jich přímo několik. Měnily se mým věkem.

První nezapomenutelná kniha od babičky kterou mi dala jako dítěti abych si rozvíjela mluvu, byl "Ferdův slabikář" neskutečně božská knížka s říkankami na celou abecedu. Vždy jsem pak ve škole perlila s těmito krásnými říkankami...


Jen pro ukázku, nejsou mé, ale nýbrž od autora "ferdova slabikáře" Ondřeje Sekory:

Beruška běžela v brekotu, byla bosa bez botů.
Dudák dudal dům od domu, darů dost si dones domů.
Lelek se lekl lelka, mléko přelila selka.
atd.

prostě paráda..

Pak co se týkalo mé čtivé nálady, žádná moc nebyla..spíše povinná četba. Ale vždy se našlo nějaké malé rozptýlení, odpovídající mému věku.

Teď se snažím hodně číst, cokoliv. Knihy přímo hltám. Nejraději mám detektivky s historickou tématikou, které jsou napínavé až do poslední stránky. Nevydoluju ze sebe žádného autora ani název..Nemohla bych se rozhodnout.

Má oblíbená kniha..jsou všechny knihy, které ukrátí můj volný čas a obohatí mou nenasytnou mysl. Miluju jejich vůni a jejich kouzlo mocného příběhu, kdy se stávám hrdinou a mohu si tak plnit své sny.

Knihu mohu řadit do pozice přítel, rozesměje mě, rozpláče, dodá mi odvahu i touhu milovat. Neocenitelná kombinace.


Další články


Kam dál

tvorba-n.blog.cz
Layout©Nariel-2011/03|Font: Jellyka-Le grand saut; Bernard MT Condensed;
tvorba-n.blog.cz