na Blog.cz

Ahojte všem, kteří ještě potom všem zavítají na tento blog. Chtěla jsem to opět rozjet. Ale zase nastaly jiné povinnosti. Z důvodu že nejsem již pracující, ale užívám si čekání na mateřství doma, jsem otevřela pandořinu skřínku nakupů.

Nění vůbec jednoduché vše pro prcka doladit. Bez nároku na porodné, sehnat celou výbavu za rozumnou cenu je šíleně těžké. Na prckovi šetřit nehodlám, ale u mě je to již horší. Přibírám a šatník se velmi zmenšil:-( navíc kosmetika na strie a zpevnění taky sakra není zadara.Ale co už..

Obýhám obchody a internet jak urvanej vagón a snaším se pořídit vše co nejlevněji. Ale tím pádem to zabere čas. nevěřila bych že jako ženská začnu nenávidět nákupy. Kéž bych se dočkala chvíle, kdy vejdu do obchodu a nebudu hledět na cenu, ale prostě si koupím co potřebuji (toho se asi nedočkám)...

Tak abych neskončila u známého přísloví "Přebírat tak dlouho, až přeberu":-(
K fotečkám svého bříška jsem se zatím nedostala, ale určtě si to nenechám ujít, čím větší bříško tím líp:-D

Tak a jen co vyřídím nerealizovatelné nákupy, budu muset zapojit svůj um a něco ušít a vyrobit doma.Takže další práce.Obrousím a nařežu dřevo na přebalovací pult. Spontuju a natřu. Ušiju nějakou pěknou deku a spací pytel. To jsou teď ty hlavní věci který potřebuju vyřešit. Jdu prohlédávat skříně na materiál.

Tak se tu mějte zdraví kutilka a švadlenka Nariel

PS: Kdyby jste někdo měl číslo na kouzelnýho dědečka, nebo Aladinovu lampu či kouzelný prsten...dejte mi prosím echo:-)

Ano zdravím vás mí návštěvníci. Opět pár mých kecíků, které ale s jistotou mění i situaci.
Včera jsem ukončila pracovní poměr, rostoucí bříško a zvětšující se nervy a zátež, již neprospívají mému miminku. Každopádně dobrá věc pro mě a můj blog. Mohu se tak soustředit na sebe a na to co mám ráda. Takže se to tu brzy vrátí do starých kolejí.

Hodně z vás čeká na mou kritiku, tak se v brzké době konečně dočkáte. I můj blogísek si zaslouží nějaký nový kabátek, tak mu udělám radost.

Jsem natěšená na vaši tvorbu, prohlížela a přočítala jsem ji jen velmi zběžně. Tak teď vše napravím a zasypu vás kupou upřímných komentářů.

A na oplátku nabídnu něco já vám. Tak vám děkuji za přečtení menší zprávičky. Teď už jsem seznámení s mou situací a mě čeká práce.

Tak na brzkou shledanou..

Nariel.

Ahojky, zdravím všechny po strašlivě dlouhé odmlce. Ale myslela jsem si jak nejsem silná, ale bohužel s nástupem do zničujicí práce, navíc v mém stavu, jsem se šeredně zmílila.

V práci makám na víc jak 100% a doma pak jen spím. Zanedbávám všechno, internet, tvorbu domácnost. Velice se za to omlouvám. Doufám že se vše změní až ukončím pracovní poměr. Což s mým rostoucím bříškem nebude dlouho trvat.

V práci jsem jak nějaká "modla", všichni mi sahají na mé bříško a  s nesmírně uvolněným a překvapeným výrazem si užívají kopání mého akčího miminka. Zatím to ještě nejsou žádné velké kopance, ale prostě je to již cítit. Ha užívám si to já, mé kolegyně a kolegové z práce, ale má drahá polovička má zatím velkou smůlu.

Když má ruku na bříšku, jeho tatínek, mimísek nespolupracuje "No není to k vzteku?!:-)" Ale naštěstí to moje drahá polovička bere velmi sportovně a věří že si mimísek pro něj nechává v záloze něco lepšího.

Je to opravdu nádherný pocit.  Ikdyž jsem v pracovním nasazení, své tělesné a duševní změny si velice užívám. Chtěla bych vám to popsat, ale nenacházím přesná slova. Necítím se sama, a jsem tak zvláštně plná. Věčně si hladím bříško a s mimískem si povídám. Pouštím mu hezkou hudbu a čtu mu. je to velmi , opravdu velmi zvláštní pocit. Mám ochranitelský i zranitelný pocit. Září mi oči a pořád se něčemu usmívám. Navíc teď již vím, co to bude..Tak se velmi těším až mě přepadne nákupní horečka.

Nechám vás chvíli v napětí, a ten kdo bude chtít...může tipovat. Teď mě zachvátil takový zvláštní problém, jak vymyslet to správné jméno. České, energické a přesto nečím zvláštní. Je to velmi těžký úkol...to teď momentálně, řeším, aby jste tedy byli v obraze...

Nachystám pro vás pak nějaké fotečky a filmeček. Mám totiž v plánu se s mým bříškem zvěčnit. Ještě chviličku počkám, ať si někdo nemyslí, že jsem obtloustlá a pak se do toho pustím. Moc se na to těším..

Tak se teď momentálně loučím, protože mimísek dává zabrat mému močovému měchýři a brzy naviděnou.

Nariel

Tak omlouvám se všem, kteří na mě čekali v neděli na ICQ. Ale opravdu jsem nebyla schopná, zvednout se z postele.Byla jsem totálně unavená a necítila jsem chodidla a ptáte se proč ?

No tak vám napíšu o naší sobotní akci. (Jeli jsem s podnikem (dámská jízda) na muzikál Kleopatra do hlavního města Prahy, do né moc kulturního divadla Brodway..(neuražte se ale lidičky byla jsem tam poprvé a trošku mě to zklamalo. Ženské před sebou jsem chtěla ukroutit hlavu, protože jsem nic neviděla, ale o tom až za chvíli.)

Z domu jsem vyrazila časně ráno neboť nám vlak vyjíždel v 8:00 hodin ráno. Jenže už ve vlaku pěkná rána..Stáli jsem na chodbičce půlku cesty. Myslela jsem, že mě omeje. Nakonec jsme se v Pardubicích mohli usadit a mé tělo zalila vlna úlevy. V Praze jsme navštívili, co jsem mohla nachodit. Tož ženský no, obchody..blbůstky...káva a drby...(Ale sníh a povrch kostiček nedělal mým nožičkám vůbec dobře.Musela jsem vyrovnávat a šourat se pomaličku drobnými krůčky jako gejša.) Když jsme si dávali ve dvě oběd, už jsem myslela, že se nezvednu ze stoličky. Ale byla jsem okouzlená tím co jsem viděla, takže jsem zatla zuby a užívala si výletu.

Samotný muzikál, mě až tak neohromil. Divadlo na mě nepůsobilo tím divadelním dojmem. A sedadla nebyla za sebou dostatečně vyvýšená. (Och vím že je to bývalé kino, ale  hlava předemnou prostě nepatřila do programu.) Celé představení jsem koukala na hlavu před sebou, navíc paní byla docela neposedná a já co se dělo ve středu pódia vůbec neviděla, ještě že aktéři chodili po jevišti. Ani nevíte jak jsem zatínala pěsti, abych paní na tu hlavu nakonec nešáhla a neukroutila jí. Takže celkový dojem hlasu Nývltové mě opravdu přesvědčil. Sytý, plný a výšky i hloubky zmáknuté. Ale co mě absolutně dostalo a ohromilo byl výkon nesmějte se, Hada (Hadice) v podání Glorie Fricové. Ta dostala jedničku s hvezdičkou za svůj výkon. Nebyl jí vidět obličej ani nezpívala, ale dokázala mě absolutně upoutat svým baletním výkonem a kreacemi. Neskutečné...

Z celé Kleoptary mám tedy zážitek na bolavé nohy a charismatickou hadici...

A ještě se zasmějeme nad cestou domů. Tak dorazíme na vlak, ten nám měl jet 21:17 no již 21:06 naskočilo 10min zpoždění..Stáli jsem před tabulí a zírali na obrazku až naskočí nástupiště. protože bych opravdu vraždila kdybych zpáteční 3 hodiny měla stát. Jenže nástupiště naskakovaly ale né k našemu vlaku. Navíc se začaly kupit davy lidí, fakt opravdu davy!!! Zpoždění nakonec 30 minut a lup naskočilo nástupiště..Celý dav najednou začal sprintovat a mě polilo horko. Měla jsem takový strach, že kolegyně ztratím z očí a tak prchám co mi síly stačí, div že jsem mimíska nevytřepala.

Nakonec když jsme doběhly na nástupiště čekaly jsem na vlak dalších 10 minut.Grrr. Jak vlak přijížděl modlila jsem se ať jsou dveře blízko nás.."A ještě říkám kolegyním, koukejte na místenky, ať nezabere kupé, již obsazené.."Když vlak zabrzdil, chlapi getlemani vymřeli, div že mě neušlapali. Ale to mi došla trpělivost a mé slušné vychování šlo k šípku. Zapřela jsem se a vší silou do toho neadrtálce vrazila a říkám mu. "ženy mají přednost!" Ani jsem nečekala na jeho reakci a nastoupila do vlaku. Holky na mě mávaly s kupéčka a mě tekly slzy radosti, že budu sedět. Bez pohledu zalezu do kupé a sednu. Ale co najednou neuslyším, buší ženská na dveře a křičí že tam má místenky. Myslela že dostanu infarkt. Ještě že jsem se rozdělili na skupiny a druhá skupina naštěstí taky zabrala místa k sezení. Tak jsem tři hodiny ve vlaku rozebírali muzikál a já koukala jak jedna kolegyně vedle druhé odpadá a jak dřímají, ale vůbec se mi nechtělo spát. Domů jsem dorazila skoro ve dvě hodiny ráno. Celou neděli jsem nevylezla z postele, neboť mi nesloužily nohy...Tak se prostě omlouvám..někdy příště pokecáme..

Nariel.

Ahojky, dnes máme za sebou velký den. Byla jsem na genetice. Dostala jsem první snímeček. Tak se s vámi podělím.
Byl to neuvěřitelný zážitek. Viděla jsem celé miminko. Paní doktorka mi ho ukázala ze všem možných stran a úhlů. Miminko-plod měřila, ukázala mi pátěř, ledviny a další orgány. Nejvíce mě dostalo srdíčko a pak když pustila mikrofon, skoro jsem se lekla.."Srdce tlouklo jako zvon" Podle ultrazvuku bylo všechno jak má být, ručičky, nožičky, prstíky....
Výsledky na genetiku, tedy genetické vady se dozvím až z pondělních výsledků. Ale samozřejmě neodolám a dávám sem fotečku svého drobátka...

Můj vlastnoručně vyrobený skoro potomek..

Pardon za kvalitu je to skenované...

Aktualizace 13.12.2010

Výsledky jsou v pořádku (hurá)..Miminko-plod bez problému, žádné komplikace.

Ano, ano..to jsou míry. Je velké 11,8cm, no spíše dlouhé. Moc krásný pocit, slyšet tlouct srdíčko a taky vidět  jak tluče. Bylo to velmi emotivní, prostě nádherný pocit. Díky za milé a povzbuzující komentáře, moc nás to potěšilo.

Nemohu začít jinak než, má oblíbená kniha nejde specifikovat. Bylo jich přímo několik. Měnily se mým věkem.

První nezapomenutelná kniha od babičky kterou mi dala jako dítěti abych si rozvíjela mluvu, byl "Ferdův slabikář" neskutečně božská knížka s říkankami na celou abecedu. Vždy jsem pak ve škole perlila s těmito krásnými říkankami...

Jen pro ukázku, nejsou mé, ale nýbrž od autora "ferdova slabikáře" Ondřeje Sekory:

Beruška běžela v brekotu, byla bosa bez botů.

Dudák dudal dům od domu, darů dost si dones domů.

Lelek se lekl lelka, mléko přelila selka.

atd.

prostě paráda..

Pak co se týkalo mé čtivé nálady, žádná moc nebyla..spíše povinná četba. Ale vždy se našlo nějaké malé rozptýlení, odpovídající mému věku.

Teď se snažím hodně číst, cokoliv. Knihy přímo hltám. Nejraději mám detektivky s historickou tématikou, které jsou napínavé až do poslední stránky. Nevydoluju ze sebe žádného autora ani název..Nemohla bych se rozhodnout.

Má oblíbená kniha..jsou všechny knihy, které ukrátí můj volný čas a obohatí mou nenasytnou mysl. Miluju jejich vůni a jejich kouzlo mocného příběhu, kdy se stávám hrdinou a mohu si tak plnit své sny.

Knihu mohu řadit do pozice přítel, rozesměje mě, rozpláče, dodá mi odvahu i touhu milovat. Neocenitelná kombinace.

Opět a zase jen pár mých keců, moji milí. Nemohla jsem to už vydržet a musela něco napsat. Zatím žádné podstatné změny, jen obyčejný život s překážkami.

Tak jelikož musím vydržet v práci do 15.2.2011 (Abych měla vůbec nárok na mateřskou-když už zrušili porodný) Tak je to čím dál těžší. Samozřejmě na práci a zatížení jsem si zvykla, to většinou po práci všechno zaspím (takže můj koloběh je práce, spánek). Ale co mě dostává, je příchozí zákazníci: Kašlající, smrkající, prskající prasátka co na mě klidně kašlou aniž by si zacpali svou virovou hubu. Já do sebe valím vitamíny, jako šílená (na citron se už nemohu ani podívat), ale nejsem nesmrtelná.

Tak mě zachvátila viróza, napřed jen šílená bolest v krku..(To mě ještě všichni totálně nasrali, když říkali, že jako těhotná nemohu nic užívat na úlevu)..tak se strašnou bolestí krku, přežiju šichtu. A doma večer nemohu ani polknout...(slintám jako bernardýn-můj chlap už mi chystal plivátko) protože jsem nebyla schopna polknout ani vlastní sliny, natož tekutiny, či jídlo... Můj chlap okolo mě lítal jako léčitel, dával mi na krk špek a horké obklady. (Byla jsem totálně smradlavá a mastná, ale pomohlo to ráno jsem mohla polykat) ..haha...žádné erotické poznámky...zase jen jídlo a vlastní sliny a i tak to bylo velmi namáhavé...

Na druhý den přistoupila očekávaná návštěva lékaře. Doktor naštěstí potvrdil že miminko je v normálu a nemá žádné potíže a vesele roste. Poradil mi cucací přášky na bolest v krku a následně javorový sirup na vykašlávání hlenu...

No hned mi bylo lépe. Dnes jsem vstávala v 11:00 a zrovna dojedla pořádný talíř hovězího vývaru se zeleninou, což mi dodalo trochu energie. Ale citím že nejlíp mi bude zase jen postýlve přikrytá dekou až po uši. Nebudu nic přehánět 10.12.2010 mě čeká genetika a vyžebrám první ultrazvuk mého rostoucího bříška...

No zatím jsem přibrala 5kg a jsem ve 12 týdnu. Kromě zákeřné chřipky co kolem obýhá, naštěstí netrpím žádnými obtížemi, kromě únavy.Všechnu svou energii nechám v práci...Tam už mám přezdívku "Zelinka" .."ty máš ale barvu, není ti špatně?" .."Ne vážně mi nic není, jsem jen těhotná, ne neschopná! Jen měním barvy jako chameleon".

Zatím nemohu posloužit fotkou bříška, relativně zatím vypadám spíše tlustě, než těhotně. Ale jen co budu mít co ukazovat, podělím se..

Našla jsem jednu výhodu, už nemusím říkat, že trpím samomluvou. Už mě někdo poslouchá, ale ještě z toho nemá rozum, ale mě to velmi těší. Je to naše soukromá rozmluva..

Tak se mějte všichni moc dobře..

To vám přeje potící se čekatelka Nariel.

"Déjà vu" může někdo považovat za normální, někdo za nadpřirozenou schopnost a někdo přímo za něco mimo naše chápání..Někdo si ho navíc ani nevšimne..Názorů je každopádně spousta.

Já bych svojí vizi nazvala...nejspíš třetí oko...

Kdysi jsem četla takovou zvláštní mytickofantastickou bajku o tom, že kyklopové (obři s jedním okem) již při narození znají datum své smrti..(Prostě vědí jak opustí svět živých-jak zemřou) a proto jim bůh za tento dar sebral jedno oko...

Já rozhodně mám zatím dvě oči a "Déjà vu" jsem jako většina zvás zažila několikrát. Nepociťuji z toho žádný dar, ani žádné obtíže. Někdy mě to jen donutí se dívat na svět jinýma očima.

Začínám pak jako nějaký šílený věděc, zkoumat jak je to vlastně možné. A jestli oné teorie např.:

"Že prožívám život dokola..Nebo jsem nějaká vědma? Nebo cestuju v čase? nebo mám tak reálné sny?" opravdu platí..

Je to prostě opravdu zvláštní kolik toho ještě nevíme. A někdy si samozřejmě říkám.."Je lepší nevědět" Né že bych chtěla býti dobrovolně hloupá, ale někdy spusta vědění, nikdy nic nevyřeší a někdy je spíše na obtíž.

Už jste určitě přemýšleli třeba o tomhle..:

Někdo vám řekne (předpoví-datum smrti), že příští týden vás na ulici jak půjdete do školy porazí auto.!

Co se vám bude honit v hlavě?:

- Nepůjdu ten den, vůbec ven...

-Nebo si budu dávat děsný pozor..

No a zákonitě si tedy myslím, že tohle předčít prostě nějde. Pokud máte umřít, a vyberete si možnost zůstat doma..(budete mít nějakou trapnou nehodu třeba s polévkou a stejně tento svět opustíte..Nebo při druhé možnosti se budete tak strašně snažit dávat na vše pozor a pozorně se rozhlížet, tak určitě zakopnete a auto u vás bude co by dup.

No nechám si zdát své zdvojené a prožité vidění. Útržky zvláštnosti co nás obklopují a naplňují naše nevědomí...Něco co nám dává prokouknout naše neviditelné třetí oko..

vaše skoro třetioká Nariel

Ahojte moji milí, delší dobu jsem se neozvala, ale jsem trošku indisponována. Jelikož jsem v nedalekém zpětném článku psala, že se mi splnilo životní přání..(což mě samozřejmě i značně překvapilo..)
No aby jste byli v obraze, stane se ze mě máma. Zjistila jsem, že jsem těhotná. Jsem v osmém týdnu. Zatím tedy pocituji jen malé změny. Zatím nemám nevolnosti..(tedy extrémní zvracení), jen mi bývá lehce šoufl. Trochu se mi motá hlava, ale především jsem neuvěřitelně unavená. Jen se pohodlně usadím a vzápětí usnu jako špalek. A pořád bych jedla, no mám to nějaké přeházené..

Snažím se to trošku omezovat, abych nebyla jako koule. Ale je to nesmírně těžké..

Nechtěla jsem ještě nic říkat, ale jelikož teď bojuji s pořádnou unavou, mohli by jste se na mě zlobit. Tak jsem vás tedy musela informovat.

Chtěla jsem to říci až po genetických testech, které mě čekají 10.12. Tam se nejspíš vše rozhodne. Nechci vyšilovat ani se stresovat. Prostě se stane co má se stát. Nezbývá mi než doufat, že mé tělo i mé geny, jsou v tak dobrém stavu, že miminko bude vpořádku.

Tak se chci omluvit, za malou aktivitu. Ale určitě si navás najdu čas, protože mi moc chybíte. Pokud budete chtít, můžete si přečíst a procházet se mnou změny mého já.Změny mého těla a následně změny života. S tím spojenou i tvorbu nového života.

Oddechla jsem si, že nečekám vícerčata. Moje drahá polovička má totiž v rodině trojčata. (A s jednou minimální mateřeřskou-tedy spíše s rodičovským příspěvkem, mít tři děti, jdu se oběsit.)
Naštěstí tedy je jen jedno..Ale i tak to bude síla. Skončím na úřadu práce s minimálním rodičovským příspěvkem, ale uvidíme, třeba na internetu vychytám nějaké finty jak alespoň trochu ušetřit.

Pak jestli vše bude vpořádku, budu přijímat, sázky na pohlaví..

Tak se zatím mějte..
vaše

maminka čekatelka Nariel

U milé Lostris jsem se účastnila grafické soutěže na téma roční období. Umístila jsem se na 5.místě. Tímto moc děkuji všem co hlasovali za mou práci.

Rozhodla jsem se soutěžní layout dát volně ke stažení. Nemohla jsem si zvolit nejoblíbenější roční období, tak jsou tam zakomponované všechny. Layout je veselý a barevný.

Čtyři hlavní motivy obrázku jsem ukořistila na těchto webových stránkách a blogu. Nemohla jsem odolat, velice pěkné fotečky..

|Náhled na blog|STAHUJ |Stahuj odkaz do menu|

Credit pict: Je uvedeno i na výsledném layoutu (proto nemazat zápatí!)